Řeky
Barada
Bez řeky Baradá by Damašek neexistoval.
Pramení ve výšce 1 500 m .n.m. v horách Antilibanonu a cestou sbírá vodu malých potůčků, pramenících v horách jako ona. Pramen na planině Ain al-Fijeh dopadá do jezírka průzračné vody. Je to dosud oblíbené výletní místo, kde se dá odpočívat a poobědvat s rodinou či přáteli. Dalším z pramenů je Bukein, známý chutnou minerální vodou, dnes uzavřený pro přírodu, ale v lahvích zahání žízeň všech obyvatel Sýrie.
Básníky opěvovaná řeka není široká, ale teče bystře a mívala stálou zásobu vody. Protéká prudce průsmykem pod Ain al-Fijeh na úroveň damašské pláně, cestou si pohraje v meandrech vedle staré cesty do Bejrútu, pobaví hosty kaváren a restaurací, které lemují její břehy obklopené zelení. Pak se rozdělí do sedmi hlavních ramen, nesčetných odboček a zavlažovacích kanálů postavených Nabatejci a udržovanými Aramejci, Římany a všemi dalšími obyvateli Damašku. Z těchto odboček se zrodila úrodná Al Ghouta, kdysi úžasná svou rozlohou zahrad, polí a sadů v rozloze 370 km2, která jako zelená oáza obklopující město po tisíciletí zabezpečovala život Damašku. Dnes se bohužel neustále zmenšuje. Je to tím, že se Damašek rozrůstá.
Damaškem dnes protéká jen malá část vody z Baradá, částečně uvězněná v podzemí a značně znečištěná. Ve velkoměstě, které dnes zdvacetinásobilo počet obyvatel, již nemá dřívější důležitost ani osvěžující účinek. Nakonec se ztrácí na východě za Damaškem i Ghoutou v mizejícím bahnitém jezeře Buhejra Atayba.
Z historie
Chrysorrhoas ( ve starořečtině znamená Zlatý proud) bylo staré jméno dnešní řeky Baradá. Numismatici naleznou na starých mincích vyobrazeného boha řeky Chrysorrhoa vystupujícího z vod nebo zpola ležícího na boku, opírajícího se o velký položený džbán, ze kterého proudí životodárná voda a držícího v pravé ruce kytici trav.
V roce 2007 byl v Ain el Fijeh odkryt nápis z doby římské, který potvrzuje, že u pramene řeky stála svatyně zasvěcená božské řece a to již od dob helénské epochy. Chrysorrhoas – Baradá byla uctívána ve všech obdobích.
Eufrat
Al Furát – Eufrat (starořecky Euphrátes znamená dobrý tok) pramení vysoko v tureckých horách Taurus v dřívější Arménské vysočině. Jméno Eufrat však má až po soutoku dvou hlavních zdrojů Kara Su a Murat Su. Kara Su pramení ve výšce
Řeka prudce klesá horskými soutěskami až k hranicím se Sýrií, kde protéká pouštní plošinou a v Iráku se v Mezopotamské nížině slévá s řekou Tigris a jejich pokračování se nazývá Šatt al Arab. Ten ústí širokou deltou do Perského zálivu.
Množství vody závisí na tání sněhu v tureckých horách a tak polovina celkového množství vody proteče řekou od března do května. V období tání může průtok dosáhnout 5 200 m3/s a dříve způsoboval obrovské záplavy. V době sucha se průtok zmenší až na 300 m3/s. Průtok se zmenšuje i výparem z vodní plochy a zavlažovacích soustav a tak se množství vody v řece neustále snižuje i přesto, že se do Eufratu vlévají další řeky.
V Sýrii to jsou Al Sajour, Al Balikh a Al Khabur, které ovšem také pramení v Turecku v pohoří Taurus.
V Iráku nemá Eufrat přirozený přítok, ale vytvořený kanál Thartar převádí přebytky vody z Tigridu. Přítok Karún se vlévá do Šatt al Arab.
Stavby přehrad a využívání vody z Eufratu a jeho přítoků jsou důvodem neshod mezi Sýrií a Tureckem.
Keban
Karakaya
Atatürk – největší vodní dílo
Birecik
Karkamis
Tišrín
Tabqa a Assadovo jezero
Al Baas
Haditha
Ramadi s uchováním vody v proláklinách Habaniya a Abu Dídis
Kanál Thartar
Hindiya
Mapa vodních staveb z Wikipedie
Přehrada Tabqa a Assadovo jezero.
Toto vodní dílo má název Al Thawra (Revoluce). Není to jen hráz, ale všechno, co k ní patří – jezero, technické zázemí, nové městečko a jeho obyvatelé. Sama hráz je impozantní:
Turbíny by mohly produkovat 800 000 kW/hod.
Přehradní nádrž – Assadovo jezero – má délku
Jako ostatní přehrady se plní v době tání sněhu na horách a zabraňuje tak obávaným zničujícím povodním.
Při stavbě přehrady se musel řešit také problém ze zcela jiné oblasti: protože se v Sýrii v okolí Eufratu nachází mnoho archeologicky důležitých lokalit, musely se provést archeologické průzkumy a hodnocení, a bylo rozhodnuto o přemístění některých staveb. Bylo to možné díky spolupráci organizace Unesco a Sýrie s využitím zkušeností získaných v Egyptě při stavbě Asuánské přehrady.
Výsledky archeologického průzkumu jsou vystaveny v muzeu v Aleppu a přímo na místě můžeme obdivovat červenou pevnost Džábar (Qalaat Jaabar), která jako kdyby se vynořovala z vody.Je na malém ostrůvku spojeném s pevninou úzkou hrází. Zcela jedinečné cihlové dílo ze 12.stol. bylo kompletně restaurováno a zabezpečeno proti vlhku. Další dvě stavby, historické minarety, byly rozřezány na kusy a přemístěny. Minaret Maskana byl přemístěn na útes nad jezerem a minaret z Abu Hureira do nově postaveného městečka Al Thawra.
Tigris
Tigris v Bagdadu
Tigris je řeka, která tvoří spolu s Eufratem Mezopotámskou nížinu - arabsky Al Jezireh (Džezíre). Je dlouhá
Protéká pouštní oblastí a stejně jako Nil nebo Eufrat, průtok vody závisí na tání sněhu v cizím státě. Docházelo zde k ničivým povodním, ale situace je dnes zmírněna stavbou přehrad a kanálem, který protéká terénní depresí Thartar s odtokem do Eufratu, kam odvádí přebytek vody. Pro Irák je Tidris hlavním zdrojem vody. I zde dochází k problémům mezi Tureckem a Irákem o využití vodních zásob.
Tigris, Dicle (turecky) Dujla (Dužle – arabsky) tvoří
Mezi řekami Eufratem a Tigridem se rozkládala starověká Mezopotámie ( země „mezi řekami“, česky Meziříčí). V širším smyslu je to území, obě řeky obklopující, část jižního Turecka, severní a východní Sýrie, Irák a část východního Íránu. Tato úrodná oblast byla osídlena již před 100 000 tisíci lety. Od 7. tisíciletí před n.l. je zde doložena výstavba domů z nepálených cihel, pěstování obilovin a chov domácích zvířat. Zde se jako v obrovském kotli mísily národy a kultury a vznikaly nové civilizace. Dnes je to ráj archeologů. Každý nový objev nám přibližuje významnou historií naší planety.
Khabur
Severovýchodní Sýrií protéká řeka Khabur (Chabur, Nahr Al Chabur, v antice Chaboras), levostranný přítok Eufratu. Pramení také v Turecku, je dlouhá Khabur na podzim V Sýrii protéká plošinou Jazireh (Džezíre) a leží na ní správní město oblasti - Hassake. Vzhledem k důležitosti každé kapky vody v celé oblasti Blízkého východu byly i na řece Khabur postaveny přehrady k zadržení jarních vod, aby mohly být využity k zavlažování zemědělských ploch. Jsou to 3 významná vodní díla: Hassake – východ, Hassake – západ a Al Assad. Postupně se s nimi bude zavlažovat až 15 000 km2 zemědělské půdy.
Povodí má rozlohu cca 33 200km2 a má velmi bohatou historii. Byla zde odkryta archeologická naleziště v Tell Halaf, Tell Brak, Chagar Bazar, Urkish, Tell Mashnaqa a Tell Tuneinir. Archeologické objevy změnily názor vědců, kteří se domnívali, že první civilizační centra se nacházela pouze v jihovýchodní Mezopotámii. První nálezy v tomto směru vykopal už ve 20.letech minulého století německý archeolog Max z Oppenhaimu v Tell Halaf. Nalezl nádhernou keramiku, tvarovanou a malovanou vynikajícím a neobvyklým způsobem s použitím geometrických, rostlinných a figurálních motivů, takže se této objevené kultuře začalo říkat Halafská kultura.
Balikh
I tato řeka prudce klesá z tureckých hor a pod nimi se rozlévá a zúrodňuje okolní oblast již od věků. Její délka v Sýrii je
K zajímavostem patří i doklady o ranném zemědělství v oblasti, kde vedle sebe rostly divoké i pěstované druhy obilí. Vždy to byl region, kde se zavlažované stepi měnily v úrodná pole a zahrady poskytující rozmanité plody nejen k obživě, ale i k prodeji.
Správním střediskem oblasti je město Ar Raqqah ležící blízko soutoku Balikhu s Eufratem.
Ar Raqqah – Bagdádská brána
V údolí řeky se hned za hranicemi s Tureckem (cca
Rembrant: Anděl zabraňuje oběti (1634)
I vzal Terah svého syna Abrama
a vnuka Lota, syna Háranova,
a snachu Sárai, ženu svého
syna Abrama, a vyšli spolu
z Kaldejského Uru. Cestou do
země kenaanské přišli do
Cháranu a usadili se tam.
Genesis 11:31 .
Harrán
Nahr Al-Assi
Artézský pramen se jmenuje Ain Zarqá. Vytryskl ze dna starého řečiště a ve vápencovém podkladu si vytvořil cestu, která si místy nezadá s pověstnými kaňony hloubkou až 90m. Pramen sbírá v podzemí nahromaděnou vodu z obou pohoří, proto má vcelku stálý průtok cca 12 m3/s.
Nahr Al-Assi protéká Libanonem, Sýrií a Tureckem. Proto se i tady stala řeka jablkem sváru při využívání vody k zavlažování kultur. S Tureckem nedošlo k žádné dohodě (protože turecká provincie Hatay patřila dříve k Sýrii), ale mezi Libanonem a Sýrií existuje dohoda o využívání vody - 10% pro Libanon a 90% pro Sýrii ve využití vodního zdroje – i když tuto dohodu možná ohrozí nový libanonský projekt v údolí Bekaa.
Nahr Al-Assi nesl v historii mnoho jmen: El Maqloub, Orontes, Typhon, Opfite a Axios. Ať se však jmenoval jakkoliv, byl označením řeky v bohatém údolí, které jako rajská zahrada poskytuje úrodu. Území okolo řeky bylo nazýváno „ obilnicí Říma“. Protéká městy Homsem ( Emesou), Hamou (Epiphanií) a Antákyí (Antiochií). Na severu jeho širokého údolí leží město Alep.
Údolím procházely obchodní cesty, přehala se spousta válek a bylo vybojováno mnoho bitev, ale bylo a dodnes je místem, kde rozhodujícím prvkem je zemědělství. Tradiční chov dobytka, pěstování obilí, zeleniny a ovoce je dnes doplněno řízeným chovem ryb v řece, přehradách či specializovaných farmách. Přehrady Muharrdeh, Rukámi a Qarqar slouží nejen pro výrobu elektřiny, ale hlavně k zavlažování pozemků v údolí Al-Ghab.
Hama a Nahr Al-Assi patří v mysli většiny návštěvníků k místu, kde se zachovala památka na šikovnost předků v podobě dřevěných vodních kol. Dnes už nejsou v hluku aut moc slyšet, ale dřív byl jejich zpěv předzvěstí dobré úrody. Každé kolo zpívá jiným tónem podle velikosti. Vodní kola, vyrobená z cedrového dřeva, nabírají vodu z řeky, zvedají ji ke korytům, které přesměrují vodu ke kameným aquaduktům, rozvádějícím vodu ve městě i v polích.
16 vodních kol, z nichž největší Al-Muhammadiya má průměr 21m, je takovým unikátem, že byla zařazena do Guinessovy knihy rekordů. Kromě toho jsou dnes noríe chráněny UNESCEM a zařazeny do Seznamu kulturního dědictví lidstva.
Antiochie
Antiochie na Orontu, Syrská Antiochie, Juliana, Antakyie – to jsou jména, označující dříve slavné město Antiochii. Město založil Seleukos I. Nikator po rozpadu říše Alexandra Velikého na ostrově uprostřed řeky Orontes (Nahr Al-Assi). Jeho následovníci jej rozšířili na levý břeh a zdmi rozdělili čtvrti určené různým etnikům: syrskému, řecko-makedonskému, hebrejskému a perskému. Velké hradby pak ohraničovaly celé město. Již od založení se město vyznačovalo množstvím chrámů, paláců a správních budov. Vzhledem k výhodné obchodní a strategické poloze Antiochie prosperovala a neustále se rozrůstala a v 2.stol. n. l. v ní žilo přes 500 000 obyvatel.
Vládu Seleukovců vystřídali Římané, Byzantinci, Arabové, Seldžukovci a Frankové. Pro všechny bylo město důležitou oporou a přes strasti válek i zemětřesení se vždy vzpamatovalo a obnovilo svou mocenskou důležitost, kulturní, církevní a obchodní aktivity. Teprve po porážce Franků mameluckým vojskem bylo zničeno a už se nevzpamatovalo. Od těch dob je provinčním městem –i když správním centrem provincie Hatay - které nostalgicky vzpomíná na svou slavnou minulost. Dnešní Antiochie má 150 000 obyvatel a z historie jí zbyla neuvěřitelná směs etnik a církví.
Jordán
Historicky a nábožensky je považována za jednu z nejposvátnějších řek světa.[3]
Řeka Jordán (arab. Nahr al-Urdun) měří 251 kilometrů a plocha jejího povodí je 18 300 km2 . Má tři hlavní zdroje, které se všechny nacházejí v blízkosti hory Hermon (
V bažinatém Chulském údolí se rozkládalo Chulské jezero (biblický Merom). Izrael se snažil údolí odvodnit a zvýšit rozlohu zemědělsky využívané půdy, ale postupem času se příroda přihlásila ke slovu a dnes se část údolí stala opět jezerem a okolo se dnes rozkládá přírodní rezervace, kde se postupně obnovuje přirozený ekosystém. Zachovaly se vzácné papyrusové bažiny, které poskytují možnost hnízdění vodnímu ptactvu a dalším živočichům.
Řeka Dan (Leddan) pramení také na úbočí Hermonu.Do šestidenní války byla jediným přítokem Jordánu na území Izraele. Průměrný průtok je v místě opuštění Galilejského jezera 16m3/s. Do Mrtvého moře se vlévá průtokem 39m3/s. Průtok se odvíjí od ročního období a velikosti srážek, proto je nejvyšší v zimě.
V roce 1964 zprovoznil Izrael Národní vodní převaděč, kterým odvádí část vod z Galilejského jezera, pak vybudovalo Jordánsko kanál z přítoku Jordánu Yarmuk a později vystavěla nádrž na Yarmuku i Sýrie. V současné době je až 90% vody využíváno pro lidské účely – pitná voda, zavlažování, průmysl. Tím klesá množství vody přitékající do Mrtvého moře, vypařování je vyšší než přítok vody a hladina Mrtvého moře klesá.
Yarmuk je jeden ze dvou podstatných přítoků řeky Jordán. Pramení v Sýrii v Djebel Drúz a vlévá se do Jordánu v části mezi Galilejským jezerem a Mrtvým mořem. V horní části tvoří hranici mezi Jordánskem a Sýrií a v dolní části mezi Jordánskem a Izraelem.
Teplota vzduchu v Jordánském údolí je o několik stupňů vyšší než v přilehlých oblastech, což je velmi příznivé pro zemědělskou činnost, sklizně a sadby je možné provádět celoročně. Jsou zde úrodné půdy a zásoby vody, které činí toto území zemědělsky atraktivním již po 10 tisíc let. Již v roce 3000 př.n.l. byla zemědělská produkce z tohoto údolí prodávána v okolních oblastech.
Galilejské jezero ( Tiberské, Tiberiadské, Genezaretské jezero nebo Kineretské moře) je největší sladkovodní jezero a zdroj pitné vody v oblasti. Má rozlohu 166 km2 a hloubku 43m. Leží
Mrtvé moře – jedno z nejvíce slaných jezer na světě, nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu a nejníže položené slané jezero na světě (–420 metrů). Je využíváno pro léčebné účely a turistiku, protože voda obsahuje víc jak 30% minerálů. Mrtvé moře je dlouhé
Komentáře
Přehled komentářů
Yes It's Live Now !
(Kimberley, 6. 1. 2023 16:00)
Hey How are you doing ?
I know you are waiting for this ?
Check it out >>> https://bit.ly/newyear2023deals
Happy New Year !!!
Are you still in the business?
(Alphonse, 4. 1. 2023 9:17)
Hi,
I see that you are not getting enough visitors, which limits your business. If you want to improve your business you need to know factors that help you to get more visitors from search engines (Google, Bing).
Secure Your Spot for Free Detailed SEO Audit.
Request a FREE SEO AUDIT for your website on https://bit.ly/freeseoaudit2023
Save your time and money.
Odd Ice Hack Super-Charges Dormant Metabolism
(Gabriele, 30. 12. 2022 3:34)
Do this before you go to bed tonight...
A bizarre 5-second "Himalayan ice hack" discovered last week
That instantly turbo-charges your metabolism by 450% or more.
All you need is some ice from your freezer, and this alpine secret.
It's more powerful than any diet or exercise plan on earth...
And so easy it'll feel like you're cheating at weight loss.
Try it for yourself before you go to bed tonight and be 2 lbs lighter by tomorrow morning!
==> https://bit.ly/icehackforbelly
The longest-living people on the planet do this ice hack each evening... and when they do, they melt through more fat in 1 week than 1 year of dieting and exercise.
Wishing you health and happiness.
**SIGNOFF**
PS. The $78 billion weight loss industry would HATE for you to see this video. It will change everything you thought you knew about weight loss. Watch it now before it's too late.
Hey How are you doing ?
Do you shop with Amazon ?
If No, plz ignore this message.
If Yes, You would definately love these Limited Time Exclusive Discounts: https://bit.ly/2023bestdeals
Cheers!!
Odpovědět